Jeden z nejkrásnějších závodů,
které se jedou v rámci ČPH, se konal tuto neděli ve středočeských
Soběhrdech. 25ti kilometrová trasa Železného dědka, jak se tento
závod jmenuje, je výrazně členitá se zhruba tříkilometrovým
stoupáním do cíle. Lze ji označit za těžší, ale rozhodně
zajímavou.
Startovali jsme za krásného
slunečného počasí a za ještě ucházející teploty kolem 25°C.
Vzhledem k profilu trati se dalo předpokládat, že se
peleton brzy
roztrhá na menší skupinky a mnoho z nás ji pojede jako časovku.
Brzy po startu, před vrcholem prvního stoupání se z vedoucí
skupiny, do té chvíle ještě početné, utrhl Honza Tománek
následován Vaškem Antalem. Já byl v té chvíli o několik
závodníků za nimi. Bylo mi jasné, že pokud jejich únik
nezachytím teď, tak se mi to později již zřejmě nepodaří.
Vyrazil jsem tedy za nimi a v následujícím klesání je docvakl. V
podobném duchu se odvíjel i celý zbytek závodu. Ve stoupání mi
kluci poodjeli a v klesání nebo na rovinkách jsem je dojížděl.
Ve střední, spíše rovinaté části trati jsem dokonce několik
kilometrů udával tempo a naší trojici vedl. V závěrečném
stoupání jsem ale už ani Honzovi ani Vaškovi nestačil a dokončil
tak závod na celkovém třetím místě. Zvítězil a to naprosto
zaslouženě, protože odtáhl většinu závodu, Honza Tománek,
druhý skončil Vašek Antal.
 | |
| Preintscreen záznamu z mého sporttestru. Bohužel jsem ho zapnul až několik set metrů po startu, takže chybí začátek |
Přesto, že jsem se umístil na
celkovém třetím místě a vyhrál svou kategorii MH3, považuji
tento výsledek za špatný. Měl jsem totiž původně v úmyslu
bojovat o první místo. Bohužel mě zradilo zdraví a já se
nedokázal vybičovat k lepšímu výkonu. Už v týdnu před
závodem jsem cítil, že něco není v pořádku, protože tréninky,
které jsem jezdil nebyly podle mých představ. V sobotu večer,
tedy den před závodem mě začaly bolet záda v bedrech a naměřil
jsem si zvýšenou teplotu. Podle těchto příznaků jsem poznal, že
mám s největší pravděpodobností zánět močového měchýře.
Všichni vozíčkáři vědí, jak nepříjemná záležitost to je.
Vzhledem k mému umístění v průběžném pořadí jsem se ale
rozhodl závod absolvovat, s tím, že nemohu přijít o body do ČPH
a riskovat sestup z průběžného prvního místa. Po závodě, v
neděli večer už mi bylo vyloženě špatně, teplota přelezla
hranici 38 °C a můj urolog mi v pondělí ráno skutečně potvrdil
můj odhad. Teď tedy zobu antibiotika a na kolo se vrátím nejdříve
za 14 dní. Doufám, že tato má indispozice výrazně nenaruší
přípravu na další závod na pražském Strahově.
Výsledky i odkazy na fotogalerie najdete zde: cphandbike.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat