Pátek 19.8
Závod, který se jel v sobotu 13.8 v Brně měl oproti ostatním závodům, které běžně jezdíme, dost odlišný charakter. Daleko víc než na fyzické zdatnosti v něm záleželo na schopnosti pohybovat se v závodě, strategicky plánovat a zároveň hrálo velkou úlohu obyčejné štěstí. Trať se totiž od těch ostatních závodů výrazně lišila. Okruh na kterém se jelo, byl cca 1100m dlouhý a samá zatáčka, roviny se v něm v podstatě nevyskytovaly. Většina zatáček byla navíc dost ostrých, takže zpomalovaly a za každou z nich jste se museli znovu rozjíždět. Když jsem asi měsíc před závodem zjistil tuto změnu trati na webu organizátorů, neměl jsem z toho radost. Obával jsem se možných kolizí se závodníky, kteří jsou výrazně pomalejší, třeba z kategorie H1 a které budeme během závodu několikrát předjíždět. Tato moje obava se nakonec ukázala jako zbytečná, protože předjíždějící i předjíždění se vzájemně respektovali a snažili se nepřekážet si.
Hned po startu se utrhl Standa Bíza a pokusil se o samostatný únik. Za ním se zformovala skupinka asi sedmi nebo osmi pronásledovatelů, která vytvořila klasický vláček a na jejímž vedení se výrazně podíleli Honza Tománek a Zbyněk Švehla. Z této skupiny postupně odpadávali závodníci slabší nebo ti, kteří měli smůlu, v některé ze zatáček zůstali za slabším předjížděným soupeřem a neměli pak již dost sil nebo možnost skupinu, ze které odpadli, dojet. Přesně na tohle doplatil třeba Honza, který musel v ostré zatáčce výrazně zpomalit za někým z H1 a s Danem Kuklou, který tam zůstal s ním, už prostě nedokázali tuto ztrátu eliminovat.
V druhé půlce závodu skupina dojela Standu, který svým dlouhým únikem prokázal stoupající formu, a postupně se zredukovala na čtyři kluky. Standa Bíza a Zbyněk Švehla se střídali ve vedení skupinky a Tomáš Mošnička a já jsme se jich snažili zuby nehty udržet. V tomto složení jsme obkroužili několik posledních kol. Štěstí se na mě usmálo až v posledním kole. Přesto, že doposud jsem se pohyboval spíše na chvostu skupinky a měl jsem co dělat abych se jí udržel, povedlo se mi asi 700metrů před cílem, předjet ostatní kluky, kteří museli, kvůli hrozící kolizi s jiným závodníkem, téměř zastavit a získal jsem tak velmi výhodnou pozici pro závěrečný spurt. Kousek před cílem se přede mě znovu dostali Standa a Zbyněk, Tomáš to už nestihl.
Umístil jsem se tak v závodě na pěkném 3tím místě v absolutním pořadí a s tímto výsledkem jsem víceméně spokojen, i když se domnívám, že nebýt mojí nedávné nemoci, mohl jsem se umístit lépe, nebo by pro mě závod alespoň nebyl tak vysilující a já bych se více podílel na střídání ve vedení skupiny.
Snad mi budou okolnosti v příštích týdnech nakloněny a mě se podaří potrénovat na budoucí závod v Praze. Mezitím se chystám na Železného dědka, který se jede tuto neděli v Soběhrdech a možná i na Parkmaraton, který se pojede/poběží 3.9 z Krásné Lípy.
Žádné komentáře:
Okomentovat