čtvrtek 28. dubna 2011

V sobotu Počerady

Čtvrtek 28.4.2011
   Tento týden jsem toho moc nenatrénoval. V pondělí jsme se sousedy slavili jaro, v úterý pršelo a v dešti já jezdím nerad. Takže zbývá středa a čtvrtek. Včera jsem jel trasu č.2, tedy do Strašína – 40km a dnes trasu č.1 - Úvaly – 60km. Včerejší kratší trénink jsem pojal tak trochu jako časovku a snažil jsem se jet v rychlejším tempu. Dnešní delší trasu jsem pojal spíše jako trénink techniky s několika vloženými intervaly. Oba tréninky probíhaly celkem klidně až na dnešní zážitek se psem, který za mnou vyběhl z neuzavřené zahrady v Hájku a honil mě dobrých 200-300m. Štěkal jako debil a zřejmě se mi snažil něco ukousnout, naštěstí to byl celkem malý podvraťák a prostě nestačil

neděle 24. dubna 2011

Okolo Úval

Neděle 24.4.2011
   Dnes jsem jel trasu okolo Úval spolu s kamarádem. Koupil před týdnem nového horáka, tak jsme ho jeli vyzkoušet. Vzhledem k tomu, že má letos najeto jen pár kilometrů, byl to pro mě vyloženě relaxační výlet.
    To ale není důvod proč o dněšní cestě píšu. Asi po dvaceti kilometrech mi praskl bowden k přehazovačce a hrozilo, že se předře lanko. Zastavili jsme u krajnice a já začal prohledávat kapsičku s nářadím, jestli tam náhodou nemám isolepu, kterou bych bowden zpevnil. Nehledal jsem ani dvě minuty a zastavil u nás chlapík v červené feldě a jestli prý něco nepotřebujeme. Isolepu měl a půjčil! Udělal jsem z malého imbus klíče provizorní dlahu a za pomoci lepící

pátek 22. dubna 2011

Z Petrovic okolo Úval

Pátek 22.4.2011
    Dnes jsem si na trénink vybral trasu z Petrovic okolo Úval. Vzhledem ke včerejší bolesti lokte, jsem byl připraven trénink zkrátit, pokud by to okolnosti vyžadovaly. Pro jistotu jsem si také nechal nalepit kineziologický tejp, který by měl pomoci. Hlavním cílem bylo zatížit loket postupně tak, aby byl schopen normální funkce. To znamená žádné rychlé nástupy, žádné šlapání stylem tah-tlak, žádné honění se za časem. Celou cestu jsem se snažil pouze o kruhové šlapání, rovnoměrnou zátěž a lehčí převody. Trénink proběhl přesně podle

čtvrtek 21. dubna 2011

Trénink Strašín

Čtvrtek 21.4.2011
   Dnes i včera jsem trénoval na stejné trati a sice z Petrovic do Strašína a zpět. Vzhledem k bolesti lokte, způsobené poslední jízdou, jsem volit tuto kratší trasu o délce 40km. Včera jsem trénoval opatrněji než obvykle, nikam jsem nespěchal, snažil jsem se jet spíše lehčí převody a vyšší frekvenci. Protože loket přežil včerejší trénink bez protestů, rozhodl jsem se dnes vyzkoušet naopak převody těžší a zařadit také několik intervalů. Většina cesty proběhla klidně a bez problémů, ale cestou zpátky ze Strašína, kdy jsem jel dlouho na těžký převod se zase začal ozývat bolavý loket. Vypustil jsem tedy na zbytek cesty těžké

úterý 19. dubna 2011

Potulkou do Českého Brodu a zpět

Pondělí 18.4
Je večer a já jsem unavený, ale rozhodl jsem se ještě zapsat do deníku dnešní projížďku na handbiku.
    Měl jsem dneska toulavou náladu. Tak jsem si našel v mapě cestu, kterou bych se chtěl dneska vydat a odpoledne jsem vyrazil z Petrovic směr Český Brod. Svítilo sluníčko, teplota okolo šestnácti, sedmnácti stupňů a foukal východní vítr. To mi vyhovovalo, protože jsem měl jet první půlku cesty, kdy mám ještě sílu, proti větru a vracet jsem se měl unavený hezky po větru. Jel jsem v klídku a pohodě, nikam nespěchal, protože když se toulám, tak se kochám a nehoním se za intervaly nebo

neděle 17. dubna 2011

Pardubický vinařský půlmaraton

Zápis: 16.4.2011 Sobota
   Jak začít PRVNÍ příspěvek v mém internetovém deníčku, jakou perlou? Zřejmě by to mělo být něco zaznamenání hodného, důležitého snad až státotvorného, něco co by se mohlo jednou citovat nebo tesat, jako třeba „Myslím tedy jsem“ nebo „Kostky jsou vrženy“.
Nic takového bohužel nebude, nemůžu. Naopak. Na klávesnici se mi derou slova: seš blbej, nezkušenej, pitomej, hloupej, nedočkavej a možná dokonce i NEROZUMNEJ! Kam si se sakra hnal? Komu si co dokazoval? PROČ?
    Abych to vysvětlil, zúčastnil jsem se dnes prvního závodu Českého poháru handbike 2011 v Pardubicích – 3 kola á 7km. Sluníčko svítilo, vítr nefoukal, takže ideální podmínky.
Letos poprvé jsem se ale dokázal udržet vedoucí skupiny, o čemž se mi před rokem ani nesnilo. A nejen to, dokonce jsem měl pocit, že to není žádný problém, že to ostatní jen tak šolíchají, že taktizují a vyčkávají a já se naprosto v pohodě vezl ve vláčku skupiny a užíval si ten