Úterý 20.9.2011
V sobotu se konal finálový závod Českého poháru handbike v Praze na Strahově. Tento závod patří do nejvyšší kategorie UCI, do kategorie P1. Vzhledem k tomu, že se jedná teprve o druhý ročník, účast závodníků evropské špičky handbiku nestála za mnoho. To může být samozřejmě také tím, že se jen týden předtím konalo Mistrovství světa v Roskilde. Snad bude účast v příštích ročnících lepší. Věřím tomu také proto, že závod byl výborně organizačně zvládnutý a organizátorům patří můj potlesk a dík. Trať je zajímavá, náročná a svým profilem pro handbike netypická.
Startovalo se ve vlnách po 30 vteřinách. Přesto, že letos se tento
způsob startu víceméně osvědčil, domnívám se, že v případě účasti většího počtu závodníků, by bylo potřeba zvolit způsob, při kterém by se na trati v jednom okamžiku nepohyboval takový počet lidí s tak rozdílným výkonem. Jako první startovala kategorie MH3. Hned po startu se vytvořila asi devítičlenná skupina, která se v podstatě během prvního kola rozpadla na několik menších podskupinek a jednotlivců. Já jsem se samozřejmě snažil udržet na co nejlepší pozici a protože jsem neodstartoval nejlépe, byl jsem zpočátku na konci té devítičlenné skupiny, snažil jsem se propracovávat postupně kupředu. Asi v první třetině závodu jsem byl na páté pozici za Rafalem Wilkem, Klausem Dolleschalem, Standou Bízou a Zbyňkem Švehlou. Podařilo se mi dojet Zbyňka, který pravděpodobně čekal na někoho s kým by mohl během závodu spolupracovat, a společně jsme absolvovali zbytek závodu. Zbyněk mě tahal do kopce a já ho rozjížděl z kopce, moc rovinek tam stejně není. Pár kol před cílem se nám podařilo předjet Standu a soupeřili jsme tak vlastně o třetí pozici v kategorii.
Zbyněk je lepší a zkušenější než já, tak jsem si nedělal na medailovou pozici příliš velkou naději. To se ale změnilo v předposledním kole. V první části stoupání Zbyňkovi spadl řetěz a já tak získal minimálně 15 vteřin náskok. A tady jsem asi udělal chybu. Říkal jsem si, že takhle dlouhý náskok nebude pro Zbyňka jednoduché sjet a když tedy pojedu přibližně stejnou rychlostí jako dosud, buď mě nedohoní, nebo dohoní, ale bude tak vyčerpaný, že toho využiju v závěrečném spurtu. Jenže jsem se mýlil. Dojel mě už před závěrečným stoupáním, v kopci mě předjel a během posledních stovek metrů mi nandal ještě 16sec. Chybami se ale člověk učí a já příště už takovou blbost neudělám. Jednoznačným vítězem kategorie H3 se stal Rafal Wilk, druhý, s odstupem více než 4 a 1/2 minuty se umístil Klaus Dolleschal. Výsledky zde:
Závod na Strahově, byl pro mě posledním závodem sezóny a já se začínám pomalu ukládat k podzimnímu spánku. Sice jsem ještě trochu pošilhával po Košickém maratonu míru, ale objevily se nějaké organizační komplikace a tak mi to nevyjde.
Žádné komentáře:
Okomentovat