Tradiční a zajímavý závod, který,
bohužel opět tradičně, neumím jezdit. Ani tento ročník nebyl
výjimkou.
Když přemýšlím nad tím proč
letos, nacházím několik nepříznivých faktorů. Za prvé, zřejmě
neumím rychlé starty. V Počeradech za to na startu vždycky nějaký
pošuk vezme a nasadí maximální tempo. Někdy mu to vyjde, jako
loni Wilkovi a někdy ne, jako letos
Mošnovi. Za druhé, nejsem
dobrý časovkář, obzvlášť na začátku sezony. A tenhle závod
se jede časovkářským stylem. Vzhledem k jeho délce – 15km, to
není překvapující. Za třetí – teplota, nemám rád chlad a
7,8°C je sakra kosa. Potřebuju jezdit v krátkém a ne v
jägrovkách. Za čtvrté, poslední trénink před závodem byl dost
náročný a já podcenil odpočinek. A nakonec za páté, nové
kolo na kterém jezdím teprve 14 dní, sehrálo zřejmě taky svou
roli.
Souběh všech těchto okolností
způsobil, že jsem se na stupně vítězů díval z nepříjemného
čtvrtého místa a na vítězné kluky ze Slovenska ztratil skoro 40
vteřin. Snad se poučím pro příště a pokusím se zlepšit to,
co mi nejde.
 |
| Printscreen záznamu ze sporttestru |
Teď ale k průběhu samotného závodu.
Hned po startovním výstřelu za to vzal Tomáš Mošnička. Za ním
se vyvezli Dano Kukl'a a Peter Šelinga. Než jsem předjel
Holanďana, který mě od nich dělil, byli 5 metrů přede mnou a já
nedokázal tu mezeru stáhnout. Po asi dvou-třech kilometrech Tomáš
z vedoucí skupiny odpadl a já ho za chvíli dojel. Po dalších asi
dvou kilometrech nás docvakli Michal Šiška a Zbyněk Švehla. V
této skupině, v jejímž tažení jsem se střídal s Mošnou, jsme
dojeli v podstatě až na konec Zahrádek. Tam se začalo spurtovat.
Do cíle se ztrátou 37sec na vítězného Peťa Šelingu dojel na
třetím místě Zbyněk, tři vteřiny za ním já a další, asi 4
vteřiny za mnou, projeli cílem Tomáš s Michalem.
Večer následovalo vyhlášení
vítězů, spojené s bohatým rautem. Organizátorům patří
obrovský dík.
Výsledky: ZDE
Super fotky má třeba Tomáš Mošnička: TADY
Žádné komentáře:
Okomentovat