Mám za sebou svůj první pokus o
paratriatlon. Nebo možná bych měl říci spíše paraduatlon,
protože já sám jsem absolvoval pouze dvě disciplíny ze tří. V
běhu mě zastoupila moje drahá a nepostradatelná žena Jitka.
Asi před 14ti dny mi Zbyněk Švehla
přeposlal informaci o městském triatlonu pořádaném v Karlových
Varech. Součástí tohoto velkého a tradičního triatlonu byl
letos poprvé
vyhlášen také závod tělesně postižených. Zbyňka
tento závod původně asi moc nezaujal, protože je to především
vytrvalec a také je zvyklý dávat celý triatlon sám, včetně
běhu na formulce. Závod ve Varech byl ale úplně jiný. Plavání
– kolo – běh – 0,4 – 8 – 2km. Takový echt sprint. A navíc
se počítalo s tím, že tělesně postižený sportovec půjde
pouze první dvě disciplíny, tedy plavání a běh, v našem
případě handbike. Nakonec ale slovo dalo slovo, já Zbyňka ukecal
a dohodli jsme se, že závod pojmeme jako rodinný. To znamená, že
běh za nás za oba převezmou naše manželky. Upozorňuji, že jsme
se tak dohodli dříve, než jsme jim o tom řekli a také, že ani
jedna z nich běhu doposud příliš neholdovala.
Z počátku se mi ten, pro mě
výjimečný, závodní nápad líbil. S blížícím se termínem a
upřesňující se předpovědí počasí, jsem začínal trochu
litovat a do poslední chvíle jsem si nebyl úplně jistý, jestli
do Varů pojedu. Nakonec jsem se ale kousnul. Triatlon je sport,
který se mi hodně líbí a taky jsem měl pocit, že je dobré
podpořit pořadatele, který myslí i na tělesně handicapované.
Když jsme ráno po osmé hodině
vyjížděli z Prahy, teploměr ukazoval asi 12°C a pršelo. Na
koupališti Rolava, kde se triatlon odehrával, to nebylo o moc
lepší. Teplota vody – 19°C a teplota vzduchu kolísala podle
toho, jestli zrovna svítilo sluníčko nebo pršelo.
Náš závod startoval ve 13 hodin. Do
chladné vody nás lezlo celkem osm. Tří vozíčkáři – já,
Zbyněk Švehla a Zdeněk Kirch. A pět zástupců sportovců s
vadou zraku – jeden samostatný a dva tandemy. Z vody jsem vylézal
jako předposlední, asi 15 vteřin po Zbyňkovi (no jistě
nevylézali jsme, ale vynášeli nás dva zdraví silní borci).
Posadili nás rovnou na handbiky. Zbyněk odstartoval chvíli přede
mnou a získal náskok asi 150metrů. Ten se mi podařilo na
asfaltové stezce, rovinaté a bohaté na zatáčky, stáhnout během
prvních tří kol. Další tři kola jsem už vedl a snažil se
zvyšovat náskok. Čip časomíry jsem předával Jitce asi s
podobným náskokem, jaký měli Švehlovi na začátku cyklistické
části, tedy zhruba těch 15 – 20 vteřin. Jitka náskok udržela
a rodina Šulcových tak porazila Švehlovy i Zdeňka Kircha a
obsadila tak krásné první místo mezi vozíčkáři.
Velké díky patří organizátorům za
perfektně připravený závod. Vše bylo naprosto bezchybně
připraveno a zvládnuto. Informace jasné a dostupné, lidé
usměvaví a ochotní. Vše šlapalo přesně podle plánu. Nádherný
podnik. Doufám, že se nás tam za rok sejde více a souboje tak
budou lítější a krásnější. Také by, myslím, neškodilo
mírné prodloužení tratí.
Výsledky: czechtriseries.cz
Fotogalerie: Paratriatlon
Žádné komentáře:
Okomentovat