Berlínský maraton, jeden z největších
v Evropě. Neuvěřitelně velká akce, perfektní organizace, úžasní
diváci i pořadatelé. Stejně tak, jako patří tento závod mezi
největší co se počtu běžců týká, patří i mezi největší
závody handbiků. Na startu nás stálo více než 140, z toho více
než 120 mužů.
Bohužel pro mě byl doprovázený
smůlou. Nejen, že se teprve zotavuji z nedávno
prodělaného
onemocnění a pouhých deset dní před startem jsem dobral
antibiotika, ale ta potvora nepříjemná si na mě zasedla i během
samotného závodu.
Start byl v 8:28hod za slunečného,
ale velmi chladného počasí. Měl jsem dobrou startovní pozici v
druhé řadě. Díky tomu jsem se hned po startu držel ve vedoucí
skupině. Nebylo to snadné, ale šlo to. Společně s první
skupinou jsem jel asi prvních 8 kilometrů, když mě potkala ta
výše zmiňovaná smůla.
Přední kolo handbiku mi zapadlo do
tramvajové koleje, která šikmo křižovala trasu závodu. Ve více
než 40ti kilometrové rychlosti jsem se chvilku snažil z koleje
vyjet, ale galuska po železe klouzala a prostě odmítala směřovat
tam, kam jsem chtěl já. Během dalších asi 3 vteřin jsem jen
bezmocně sledoval, jak má skupina pokračuje rovně a já odbočuji
do postranní ulice. Teprve tam se mi povedlo zabrzdit. Přivolal
jsem si pomoc, diváci mi vytáhli kolo z koleje a pomohli mi otočit
se správným směrem. Ještě mi udělali prostor v zábranách,
tak, abych se mohl vrátit zpět na trať. Celá tahle operace
zabrala tak jednu, maximálně jednu a půl minuty. Moje skupina však
za tu krátkou chvíli byla někde daleko přede mnou.
Dalších několik kilometrů jsem
pokračoval celkem v klidu sám a čekal na skupinu, ke které bych
se mohl připojit. Asi po pěti kilometrech mě taková skupina
dojela a já se k ní přidal. Společně jsme dojeli téměř až do
cíle. Na printscreenu ze sporttestru můžete vidět, jak moje
tepová frekvence rostla, když jsem skupinu tahal, a jak klesala,
když jsem se vezl. Celkově jsem v tomto nádherném závodě
dokončil na 15. místě, což je celkem slušný výsledek, vzhledem
k průběhu závodu a především pak vzhledem ke konkurenci.
Kvůli nemoci jsem musel vynechat
několik zajímavých závodů. Především ten v italském Fossanu
- závěrečný závod Evropského poháru EHC. Díky ztrátě bodů
z tohoto závodu jsem propadl na šestou pozici celkového pořadí
EHC. Je to škoda, ale i tak je umístění v top desítce této
největší evropské soutěže výborným koncem letošní sezony.
Konec sezony a poslední závod pro mě
bude vlastně až tento víkend v Košicích. Kam se chystám na
tradiční Medzinárodný maratón mieru.
Výsledky: Výsledky
Moje průběžné časy: Průběžné časy
Pár obrázků: Zonerama
Žádné komentáře:
Okomentovat