Snad první závody, na které nebudu
vzpomínat dobře. Nic mi nevycházelo a také to podle toho dopadlo.
Do Elzachu jsem odjížděl ve středu ráno, poté co jsem se v
úterý utrhl z rodinné dovolené v Jižních Čechách. Čekalo mě
přibližně 660km. Za poslední dva týdny jsem toho autem
nacestoval tolik, že i přes můj kladný vztah k řízení, jsem
toho měl už plné zuby. V podvečer jsem
dorazil do vesničky, kde jsem byl ubytovaný a zjistil, že v hotelovém pokoji, prezentovaném jako bezbariérový, vhodný pro vozíčkáře, jsou tak úzké dveře do koupelny, že se tam nedostanu. Naštěstí se podařilo najít jiný pokoj, kde jsem se sice do koupelny vešel, ale pohyb v ní byl, kvůli její velikosti, značně omezený.
dorazil do vesničky, kde jsem byl ubytovaný a zjistil, že v hotelovém pokoji, prezentovaném jako bezbariérový, vhodný pro vozíčkáře, jsou tak úzké dveře do koupelny, že se tam nedostanu. Naštěstí se podařilo najít jiný pokoj, kde jsem se sice do koupelny vešel, ale pohyb v ní byl, kvůli její velikosti, značně omezený.
Většinu čtvrtka jsem strávil v
posteli, protože jsem se necítil dobře. Ne, že bych byl nemocný,
nebo že by na mě něco lezlo. Jen jsem byl naprosto bez energie,
unavený a přitom si myslím, že jsem neměl být z čeho. Trénink
jsem v posledních dnech před závody dávkoval opatrně.
Na start páteční časovky jsem se
stavěl bez větších ambicí. Chtěl jsem zajet co nejlépe, ale už
při rozjetí jsem cítil, že dneska to za moc stát nebude. Ruce
byly v pořádku, nebolely a byla v nich síla, ale tělu se nechtělo
s nimi točit. Trať byla 9km dlouhá s neustálým stoupáním.
Prvních 6km v pohodě, na posledních třech kilometrech znatelně
utahovala. Zpočátku mi to celkem jelo, ale jak začala moje TF
přelézat 180 t/min, docházely mi síly. Normálně nemám problém
finišovat v časovce v tepech kolem 195, ale tady jsem už při 185
začínal vidět dvojitě. Maximální dosažená TF byla 188, nic
moc. Dokončil jsem na podprůměrném 17. místě a spokojený jsem
samozřejmě nebyl.
Po obědě jsem se vyspal a cítil jsem
se kupodivu daleko lépe, než ve čtvrtek. Začínal jsem doufat, že
sobotní kriterium pojedu lépe, než časovku. Taky jsem ale věděl,
že bude hodně záležet na dvou věcech. Startovní pozici a
štěstí. Trať kriteria byla totiž tak technicky náročná, že
vyvolávala obavy. Deset kol á 4,6km v centru městečka Elzach.
Hodně ostrých zatáček a úseků, kde se vedle sebe vešly dva
handbiky opravdu stěží. Tato moje obava se bohužel potvrdila,
startoval jsem z předposlední řady (řazeno více méně podle
výsledků včerejší časovky) a neměl mnoho prostoru dostat se po
startu do přední části pelotonu.
Již v prvním kole se skupina
někde přede mnou roztrhla a první desítka nám odskočila na
vzdálenost, kterou nemělo smysl zkoušet stahovat. Jezdil jsem tak
ve skupince, do které více či méně patřím. Spolu s Jörgensen
(DEN), DuCluzeau (FRA), Alldis (GBR), Gritch (AUT) a Almer
(GER). Společně jsme kroužili v podstatě až do konce závodu.
Tempo nebylo nijak zvlášť vysoké, ale ani jsme se neflákali. Na
konci předposledního kola se začalo přidávat a tady jsem poznal,
že dneska na to prostě nemám a že soupeře, kteří mě jindy
nemají šanci setřást, dnes budu muset sledovat zezadu. Skupina
se rozpadla a já finišoval na 18. místě. Nepotěšilo mě to, ale
ani nepřekvapilo. Konkurence tu byla opravdu silná a já prostě
neměl své dny....
Výsledky: Časovka Kriterium
Žádné komentáře:
Okomentovat