Tatra nezná bratra

Středa 8.6.2011

    To, že Tatra nezná bratra je všeobecně známá pravda. To, že ho nezná ani Škoda, je moje osobní zkušenost. Včera, tedy v úterý 7.6. jsem po pečlivé očistě a údržbě kola vyrazil trénovat na trasu č.3 okolo Českého Brodu. Sluníčko svítilo, teplota slušná, vítr nic moc, takže oproti pondělnímu tréninku strávenému v několika bouřkách to vypadalo na krásné odpoledne. Z pondělí jsem měl trochu namožené svaly, takže jsem jel klidným tempem, vlastně takovou relaxační jízdu.

    Bohužel jsem si této pohody příliš neužil. Z původně plánovaných

73 km jsem ujel necelých 15 a na křižovatce u obce Březí do mě narazilo auto. Jel jsem po hlavní silnici od Křenice na Strašín a před křižovatkou u Březí vidím zprava, z vedlejší silnice, přijíždět auto. Auto, jestli se nepletu tak nová Oktávka, před hlavní silnicí zastavilo a když řidič nikoho neviděl, zase se rozjelo. Problém byl v tom, že se rozjelo přesně v okamžiku, kdy jsem před ním projížděl já. Viděl jsem, že auto zastavilo a protože jsem věděl, že mám přednost, tak jsem stojícímu autu na vedlejší silnici nevěnoval pozornost a pokračoval v jízdě. V tom úseku jedu do velmi mírného kopce a pohybuji se obvykle rychlostí okolo 25 až 28km/h, to není zrovna pomalu, takže se všechno odehrálo celkem dost rychle – přijíždím ke křižovatce – vidím zpomalující auto – jedu dál – auto se rozjíždí – náraz. Oktávka do mě vrazila, naštěstí v nízké rychlosti, z pravé strany, přibližně jeden a půl metru mě tlačila do boku až se moje levé zadní kolo kouslo a handbike se převrátil na levý bok, v této pozici jsem urazil ještě asi jeden metr než řidič stačil zareagovat a zastavit. Celé to byla otázka maximálně jedné vteřiny.

    Řidič zůstal chvíli sedět za volantem a vzpamatovával se z toho, že před jeho autem leží na zemi cyklista. Pak ale rychle vystoupil, doběhl ke mně a začal se zajímat o můj zdravotní stav, pomohl mi vymotat se z převráceného handbiku, hrozně se omlouval snažil se nabídnout nějakou pomoc. To, že jsem v pořádku jsem si ověřil hned, to nebyl problém. Co mě děsilo, byl stav mého kola, koneckonců je pro mě ježdění na handbiku vášeň a handbike jako takový je moje láska. Jeho největší nevýhodou oproti běžnému kolu je bohužel jeho cena a dostupnost, nemůžete se prostě sebrat, jít do krámu a za pár tisíc si koupit nový, to je vždycky na dlouhé lokte. Naštěstí nehodu odneslo jen zadní levé kolo, bylo zkroucené jako poctivá osmička. S řidičem jsme si vyměnili kontakty a dohodli se na tom, že mi škodu na kole uhradí, vzhledem k tomu, že mi přišel jak slušný člověk, který se nesnažil od nehody ujet ale naopak poskytnout veškerou pomoc, doufám, že se nezklamu a nebudu si nové kolo muset hradit sám.

    Po nehodě jsem sedl na kolo a opatrně a pomalu se rozjel k domovu. Zadní levé kolo se netočilo zrovna ideálně, takže jsem se domů spíše doloudal. Dnes jsem objednal nové kolo u firmy Medicco a doufám, že jim to nebude dlouho trvat. Mám sice náhradní zadní kolo, ale to není zrovna v nejlepším stavu.

    Doufám, že jsem si tímto vybral dopravní nehody na letošní rok a budu mít zase na nějaký čas pokoj. Konec konců, jedna nehoda loni, jedna letos, snad to nebude mít stoupající tendenci.