Neděle 1.5.2011
Dneska jsem si uvědomil důležitou věc, aspoň myslím, že důležitou. Když jsem se zamyslel nad včerejším závodem v Počeradech, zjistil jsem, že moje frekvence šlapání je daleko vyšší než u ostatních závodníků. Myslím, že to není dobře. Měl bych v tréninku daleko více zapracovat na silové složce výkonu. To, že dokážu udržet poměrně vysokou frekvenci a udýchat to je moje přednost, ale nedostatek síly je zřejmě zase moje slabina.
Odpoledne jsem jel trasu č.1 okolo Úval a vzhledem k mé snaze zapracovat na síle, jel jsem s těžšími převody a snažil se udržet stejnou průměrnou rychlost jako obvykle. Myslím, že se mi to podařilo a to, jak mě teď večer bolí ruce, bude zřejmě známka toho, že
je to krok správným směrem, neboť jak praví klasik: „když to bolí, tak to sílí“. Pravděpodobně se budou moje příští tréninky zaměřovat tímhle směrem.
Taky jsem se dnes opět pokusil vynechat na trase okolo Úval zpomalovací pruhy v Jirnech a to tak, že jsem místo trasy: Horoušany – Horoušánky – Nové Jirny – Jirny neodbočil v Horoušanech doleva, ale přejel je rovně na Nehvizdy, na 611 doleva a ze 611ky po necelých dvou kilometrech zase doleva na Jirny. Není to ideální možnost, o svém vztahu k silnici 611 jsem tu už psal, nicméně tenhle úsek není tolik zničený jako část mezi Mochovem a Nehvizdy a hlavně se mi povedlo to co byl účel této objížďky, tedy vyhnout se zpomalovacím pruhům v Jirnech. Sice mě nepřekvapilo, že na silnici po které jsem do Nehvizd přijížděl byly také dva, ale nebyl naštěstí problém je objet po krajnici.
Mimochodem, byl jsem dnes večer v kině na filmu Zdrojový kód a musím říct, že mě to docela vzalo. Zajímavě postavený příběh na zajímavém nápadu. Velmi dobré herecké výkony a perfektní hudba. Fakt mi to dost sedlo.
Žádné komentáře:
Okomentovat